Kostel svatého Jakuba Staršího

Farní kostel sv. apoštola Jakuba Většího je doložen poprvé k roku 1292. Až do 19. století se dochovala románská loď s gotickým presbytářem ze 13. století. Okna (alespoň v presbytáři) byla malovaná, dochovalo se vyobrazení představující sv. Marii Magdalénu. Vedle kostela se nacházela dřevěná stupňovitá čtyřboká zvonice. Kolem kostela se původně rozkládal hřbitov, roku 1835 byl přenesen za obec. 

Románský kostel přestal vyhovovat potřebám stodůlecké farnosti, a byl proto roku 1901 zbořen. Na jeho místě byl postaven kostel nový v pseudogotickém slohu podle návrhu M. Krcha. Z původního kostela se dochoval pouze svatostánek. 

Dnes již nepoužívaný oltář je pseudogotický, zhotovený firmou Petr Bušek a synové v Sychrově, oltářní obraz svatého Jakuba pochází od Konstantina Buška. Poslední významná rekonstrukce byla provedena v 90. letech 20. století. Současný oltář pochází z roku 2000, pozlacen byl Jaroslavem Boubínem. Ve zdi kostela se nachází náhrobní kámen staroboleslavského kanovníka Matěje Šimáka. 

Bohoslužby: neděle 8.00, 9:30 a 18:00; pondělí 7:15, čtvrtek 7:15, pátek 18:00

Pouť 25. července, posvícení 11. října.

Kostel sv. Prokopa

Filiální kostel sv. Prokopa byl postaven v letech 1999-2001. Patrocinium bylo přeneseno z kostela, který stával od r. 1711 nad Prokopským údolím a v 50. letech 20. století byl odstřelen. Kostel elipsovitého tvaru byl postaven podle návrhu architekta Zdeňka Jirana. 

Posuvnými panely je možné upravit velikost lodi kostela pro všedodenní bohoslužby. 

Kostel je organicky propojen s Komunitním centrem, které představuje zázemí pro aktivity farnosti a pro spolupráci církve s městskou částí a dalšími subjekty.

Bohoslužby: neděle 9:30 a 11.00; pondělí 18:00, úterý 8:30, středa 18.00, čtvrtek 18:00, pátek 6:45

Pouť 4. července, posvícení 19. června.

Kostel sv. Jana a Pavla

Kostel sv. mučedníků ze 4. století, Jana a Pavla, je filiálním kostelem farnosti Ořech, nicméně na májových pobožnostech a příležitostných bohoslužbách farnosti Ořech a Stodůlky spolupracují. 

Kostel v zaniklé obci Krteň byl postaven ve 2. čtvrtině 13. století v pozdně románském slohu s pravoúhlým presbytářem a průčelní čtverhrannou věží. Roku 1575 byl rozšířen o boční loď, roku 1699 o sakristii, v letech 1732–1734 byla zvýšena jeho věž. Roku 1890 byly přístavby přizpůsobeny do novorománského stylu podle návrhu A. Živného. Klenba byla nahrazena kazetovým stropem, severní loď zvýšena a věž přestavěna. V presbytáři se zachovalo románské okno a na východní stěně uvnitř pozdně románské nástěnné malby z konce 13. století. Představují Křest Kristův, Obětování v chrámě, Josefův sen a Dvanáctiletého Ježíše v chrámě vyobrazeného jako Moudrost.

Bohoslužby: příležitostně (májové pobožnosti o květnových nedělích).

Pouť 26. června. 

Kaple svatého Kříže

Kaple Nalezení svatého Kříže byla postavena v roce 1745 na místě tábora vojenské posádky Marie Terezie. Jeden z vojáků zde nalezl kovový kříž, který předal vévodovi Lotrinskému a ten císařovně. 

Autorem kruhové stavby se dvěma apsidami je pravděpodobně Kilián Ignác Dietzenhofer.

Na oltářní nástěnné malbě je vyobrazeno nalezení sv. Kříže císařovnou Helenou, obraz na klenbě apsidy představuje vítězství křesťanství nad pohanstvím.

Do roku 1787 byla kaple spravována z Liboce, císař Josef II. ji však vyňal z církevního užívání. V současné době je v soukromých rukou a farnost na dění v ní nemá žádný vliv.

Pouť 14. září, posvícení 25. srpna.